Dej mi sen
a dám ti -
...
.
kráčejíc nekonečnem, s věčností na zádech
popadám dech a na obzoru
se jako duha roztéká Tvůj pohled
a mezi žebry pálí nůž, ale
- nic příjemnějšího neznám
.
Ruku v ruce se smrtí kráčíme si parkem.
Ptám se, jestli už je čas a
ona
ukáže na řeku
pojď si zaplavat -
.
Hluboký tón přede vprostřed ohně
a po vodě popel světa plyne
a ty mluvíš o o podstatě bytí
a já tě neposlouchám - pozoruji/miluji/nebe/život
.
Plápolá plamen a vodopády třeskutých dní tříští se o kalendář
a my, v křeslech u krbu,
a u nohou se nám vesele prohání
- budoucnost
.
Tikot hodin zaznívá ve
ventilační šachtě
zbytek si už pamatuji
- jen velice matně
- sopka, výbuch, erupce
udusané tváře v
popelu (záště)
A když vztyčí se jedinec, řka
- ticho -
nikdo nerozumí
- a vlastně všichni
.
Přes vlny hlasů hrabu do nebe,
kde hořící mrak zvěstuje příchod času; -
a čekám, čekám na kapky jarní
co přinesou lehkost
(není z)bytí
.
Z různých smyslů vzniká nesmysl a z těch nesmyslů
-- Smysl -- jen... pořád
někam
utíká
Žádné komentáře:
Okomentovat