středa 19. listopadu 2008

Popůlnoční blues o uplynuvším měsíci

Je tomu měsíc a deset minut. Ten den byla premiéra toho, na co jsem dnes - vlastně již včera - vyhrála lístky. Volná vstupenka podruhé; den neméně krásný, noc o neuvěřitelně méně deprimující, obrat situace: 180°. Je to zvláštní. Za pár hodin tomu bude měsíc, co jsem si na svém mokrém polštáři v hlavě malovala to, co bude, a doufala, že se to nikdy nestane. Teď, o měsíc později, si také v hlavě maluju to, co bude, a doufám - ne, věřím, že se to stane. Protože proto a není na tom vůbec nic k nepochopení.

 

-----------------------------------------------------

 

Dnes večer tomu bude měsíc, co jsme si puberťácky zoufaly v Krvavé Mary a kdy jsem se vracela domů s pocitem, že jsi prostě nejlepší. Dnes, o měsíc později, si myslím to samé.

 

-----------------------------------------------------

 

Je tomu měsíc a dvacet tři minut. Ten den byl hrozně krásný.

Za pár hodin tomu bude měsíc. Ta noc byla strašlivá, ten den též, ten večer dokonalý.

A vy dva jste prostě nejlepší a mám vás neuvěřitelně hrozně moc ráda. Jednoho z vás možná i trochu víc a tak... tak trochu jinak.

2 komentáře:

  1. Vítek říkal, že... Tam nahoře, nad jevištěm tvrdil, že UFO neexistuje. Takže je v tom případě fakt lepší, že máš někoho ráda trochu jinak.:-*

    OdpovědětVymazat