Jsem si takhle dolovala cestu skrz hromadu těch bílejch sraček a najednou se naproti mně batolí stará babka, roků snad sedumdesát, a pajdá si o berličce. Drsná babka, říkám si, v tomhle hnusu vůbec vylízat ven.
A vzpomněla jsem si na Tebe, jaks jednou v zimě taky takovou potkal a jaks jí tu berli podtrh a vona slítla a Ty ses hrozně smál. Já Tě za to tehdá zjebala jak psa, protože mi to jako vůbec nepřišlo drsný a dokonce jsem tý babce pomohla. Jó, to byly časy... No, prostě jsem si na Tě vzpomněla.
No, a jak se ke mně ta stařena přibližovala furt blíž a blíž a já furt myslela na Tebe, prostě jsem se jako rozběhla a tu berlu jsem jí nenápadka podkopla a frčela dál. Babka z toho kecla na zadek a já se jako prostě začala tlemit, protože to bylo fakt hustý.
Jako abys věděl, udělala jsem to jen kvůli Tobě, byla to babka na prdeli s věnováním, a díky tomu to bylo jako fakt dost drsný.
Žádné komentáře:
Okomentovat