Kluk: mlcko... stale čakanie na zovretie.. je stale dlhé ale koniec koncov ... zaver vždy chuti najlapšie...
Holka: prý že v nejlepším přestat, ale jsme jen lidé, jen - Lidé - Člověk - tak! A měsíc je ten nejsladší dezert večeře Noci, a někdo možná někde křičí, ale křičí to ve mě, že - JSEM!
Kluk: Si! a sme!!! vo vykriku sloboda, a mi v nej... Žime tak aby chvila... mohla sa stať dňom, rokom, životom v preciteni nanosekundy! .. Buď... Nehl'adaj, všetko si ta samo najde...
Holka: A stejně to nejvíc, co chci sdělit, nejde slovy popsat, zemské jádro jako prachsprostá cibule, čím blíže Jádru, tím silnější vodo-pád vlhkých očí a obnaženého (s)vědomí. Jako bezmocný tvor se nechat unášet vlnami a písek a šumění, Hudba, a nevíš, na jaké pláži jakého Ráje se vynoříš, Robinsone - Ty
Kluk 2: Zmocnit se moci nemít potřebu upotřebit jakoukoliv moc osedlat a pod dekou v náruči laskat noc, ocenit niti Tvé loutky nejde nikomu kdo neuznává nekonečno a zná konec. Zavažte mě za nohu za nezkrotitelného racka a ať teče co nejvíce z očí - upřímný vítr
(další stránka)
Kluk: otoč stranku... a nenajdeš koniec
Holka: "Položil jsem vám prostou otázku a očekával jsem prostou odpověď, ne žádný Epos o Niebelunzích!"
21st CENTURY SCHIZOID US AND THEM
/pozn.: text nebyl nikterak korekturován/
nechápu, nepatřím, mládnu
OdpovědětVymazat