... aneb Střet civilizací na vlastní oči, den první
Pondělí devátého. Při snídani (okolo první hodiny odpolední) mi v kapse konečně zařve Nightwish Wish I had an angel, což značí, že brigáda možná konečně začne! Přislíbím, že do hodiny a půl dorazím do Poruby na koleje VŠB, kde všichni hosté bydlí, rychle dosnídám, hodím do batohu všechny ty Adidas hadříky a valím na MHD. Při příchodu vyfasuju akreditační kartu - mou identifikaci, že jsem skutečně JEDNA Z NICH :)), zároveň jízdenku do busů, volný vstup na samotné mistrovství a taky volňásek na ty známé famózní Colors of Ostrava (dokonce už druhý :D). Je mi řečeno, že Mauricius nedostanu, tak ať čekám ve vestibulu spolu s dalšími modrými Adidasáky - což se mi dvakrát nezamlouvá, takže radši prchnu na počítače, které hlídá Jane, a jen se poflakuju... Spolu pomlouváme všechny ty cizáky sedící kolem nás, naštěstí nám nerozumí, tak mluvíme pořádně nahlas... Jen drobné faux pas - zrovna Janě nahlas říkám: "Jéé, koukni vlevo, takový hnusný šampon!" ...a on se otočí zády... a tam září nápis Czech republic...
Průběžně nahlížím do vestibulu, kde se evidentě vůbec nic neděje - a takhle to je po celý den až do večera. Mizím domů s prázdnou. Nicméně v dobré náladě - je to skvělý pocit, sedět u počítače, vedle sebe Němku, za sebou Američana, kousek dál Australan, vedle Asiat... JAR, Venezuela, Švédsko, Portugalsko, Korea, Guam, Tahiti... Vítejte v budově, kde bydlí téměř celý svět.
Žádné komentáře:
Okomentovat